Ostrava - Krakow - Vídeň

Delší dobu jsem Kafe na kole! tak trochu zanedbával, ale mělo to svůj důvod. Týden jsem byl na východě Polska v Bieszczadech (zimní divočina na Konci swiata), po návratu jsem měl pár dní na dohnání restů a ve čtvrtek jsem jel do Vídně (ehm, na koncert Justice, ehm). Před odjezdem do Polska jsem ještě v Mitte stihnul ochutnat několik káv z Intelligentsie, ale bohužel jsem nestihnul Analog Espresso směs, která je prý skvělá. Doufám, že jste také pilně ochutnávali. Mimochodem, v Mitte je ode dneška (úterý 28. února) nečekaně k ochutnání Colombia Bella Vista Narino od Square Mile Coffee (prý velmi sladká, já ji půjdu zkusit za chvíli) a Colombia Oporapa od Hasbean. Šup tam!

Překápko v Ostravance.

Cestou do Polska jsme se stavili v Ostravě, kde jsme navštívili kavárnu Ostravanka. V létě během Colours of Ostrava jsem tam trávil nejedno dopoledne. Kávu mají pouze od La Bohéme Café a připravují espresso a překápko. Na výběr byly zrovna tři kávy, takže jsem si chtěli dát od každé jednu překapávanou. Když nám barista oznámil, že jako překapávanou dělají jen jednu a zbytek je určený na espresso, byli jsme mírně rozpačití. Pak mi ale došlo, že nepoužívají žádnou ruční překapávací metodu (Hario V60, Chemex), ale mají pouze jeden elektrický překapávač. Ostravanku už mám celkem prověřenou, není to špičková kavárna, ale rozhodně vysoký nadprůměr. Ještě mě čeká návštěva Greenline.coffee, ale to zase někdy příště.

Interiér je v Ostravance útulný.

Bar s výběrem desertů.

Další zastávka byla v Krakowě, kde jsem chtěl navštívit několik kaváren, ale nakonec jsme stihli jen Blueberry Coffee v židovské čtvrti. Nebyla to ideální volba, espresso nic moc a ani prostředí mi úplně nesedlo (a to mám fialovou celkem rád).

Grosser Brauner v Café Hawelka.

O dva týdny později jsme jeli do Vídně. Vídeň je díky svým kavárnám známá, ale místní kávová kultura je například od italské, nebo skandinávské naprosto odlišná. Zapomeňte na českou vídeňskou kávu s kopcem šlehačky (často polystyren ze spreje). Vídeňáci si dávají svou Wiener Melange (káva na bázi cappuccina), Grosser Brauner (velká káva s mírně napěněným mlékem) a další specifické kávové nápoje a na nějaké italské espresso, nebo dokonce překapávanou kávu tam nenarazíte. Jedou si prostě to svoje.

Custom šálek s podpisem zakladatele.

Zrnitý detail z druhé strany.

První zastávka byla v Das Möbel, což je krásné spojení kavárny a obchodu s nábytkem (odtud název Das Möbel). Sedí se na různých židlích a u různých stolků, a když se vám některý kus nábytku líbí, můžete si ho rovnou vzít domů objednat. Kávy jsou tradičně vídeňské, ale zajímavá je místní nabídka jídel. Kolem oběda tu funguje teplý bufet, každý den je k dostání nějaká vydatná polévka (my jsme měli mrkvový krém) a na výběr jsou i tousty a panini. Pokud se chcete za přijatelnou cenu dobře najíst, je Das Möbel to pravé místo.

Večer je v Café Hawelka živo.

Samozřejmě jsme nemohli vynechat ani Café Hawelka, což už je taková (turisty vyhledávaná) místní památka. Není to tak dávno, co jsem psal o odchodu zakladatele Leopolda Hawelky, ale ani po jeho úmrtí se v Café Hawelka nic nezměnilo. Vídeňská káva, plno turistů, ale i místních, večerní šrumec, české buchty a nezapomenutelná atmosféra. Rád se tam vrátím pokaždé, když do Vídně přijedu. A letos jsme stihli i ochutnat Sacher dort přímo v hotelu Sacher. Lahůdka.

Pokud jste nedávno byli v některé evropské metropoli, nebo se na cestu chystáte, neváhejte se o své kávové zážitky podělit v komentářích.