Baristický kurz a drip v Mitte

Kávu piju, píšu o ní, nutím ji svému okolí, ale umím ji správně připravit? Na alternativní metody přípravy (drip, Frenchpress, Aeropress atd.) si celkem věřím, i když mám samozřejmě pořád co zlepšovat. Výjimkou je vacuum pot, se kterým zatím nemám praktickou zkušenost. Ale co espresso? A cappuccino? A další odvozené nápoje? Moje jediná praktická zkušenost s espressem a s cappuccinem je občasné vaření na téhle Etě. A to bych asi ani neměl počítat, protože výsledný nápoj má k espressu dost daleko.

Že půjdu na baristický kurz, jsem se rozhodl už asi před dvěma lety, ale rozhoupal jsem se až před týdnem. Hledal jsem dost narychlo a rozhodnul jsem se pro kurz od Coffee Clubu. A byla to dobrá volba. Pokud vím, tak kavárna Coffee Club byla v Brně (spolu se Spolkem) první, kde se začali o kávu opravdu dobře starat a kde si tvrdě stáli za správným názvoslovím a postupem přípravy.

Kurz vede Michal Nováček, spoluzakladatel a barista Coffee Clubu, mimo jiné také mistr české republiky v latté artu v roce 2010. Kurz stojí 3500 korun a rozdělení by mělo být 4 hodiny teorie a 3 hodiny praxe. Nakonec to bylo spíš naopak, což bylo bezva a ještě jsme si na konci asi hodinu povídali o kavárnách v Brně a tak. Jeden kurz je maximálně pro čtyři účastníky. My jsme byli jen dva (spolu se mnou se školila kavárnice, která nedávno převzala Dvorek pod Petrovem, kam se v nejbližší době chystám podívat), takže přístup byl opravdu individuální.

Většina teorie pro mě byla spíše opakováním toho, co už jsem někde četl, nebo slyšel, ale i tak jsem se dozvěděl některé nové informace (třeba, že se hrníčky na espresso kávovar dávají dnem dolů, aby neměly příliš rozpálené okraje). V úvodu jsme dostali přehledná skripta a do těch jsme si mohli zapisovat poznámky.

Potom už přišla praktická část. Trénovali jsme na speciální směsi (45 % robusta), která ale byla pořád mnohem lepší, než supermarketová "káva". Pomocí váhy jsme si vyzkoušeli sílu tampování (stlačovaní kávy tamperem), která by měla být asi 20 kg, ale především pokaždé stejná. Je to docela fuška. Dalším krokem bylo správné nastavení hrubosti mletí, aby za přibližně 30 vteřin vyteklo přibližně 30 centilitrů espressa. Trvalo mi to snad šest espress, nejdřív jsem pomlel málo kávy, potom jsem pravděpodobně tampoval malou silou. Také jsme si ukázali, jaký je rozdíl mezi podextrahovanou, přeextrahovanou a správně připravenou kávou. A pak už přišlo trénování šlehání mléka na cappuccino, což není vůbec jednoduché, ale naučit se to dá. Dokonce jsme zkoušeli do pěny malovat, ale aby to k něčemu vypadalo, chtělo by to delší tréning.

Jaký je závěr? Pokud v kavárně pracujete, nebo se na to chystáte, kurz určitě stojí za to. Důležité je, abyste potom měli kde trénovat a svoje nové znalosti mohli zdokonalovat, což bohužel není můj přpad. (Takže pokud máte kavárnu a sháníte baristu, třeba na víkendy nebo na večerní směny, určitě se mi ozvěte.) A mám také podobný pocit, jako Kačka Žvýkačka: když člověk dodržuje správný postup přípravy a hygienu, dá se uvařit minimálně nadprůměrné kafe. A to je vzkaz pro všechny bazénové a šamponové podniky!

Dobrá zpráva na závěr: Café Mitte už má oficiálně v nabídce kávu na dripu. Překapávají na Hariu V60 a zatím nevím, kolik stojí. Každopádně mňam.

Krásné foto by Café Mitte.