pátek 29. března 2013

Mistrovství baristů České republiky 2013

Od 24. do 26. března se v pražském (überposh) hotelu Boscolo konalo Mistrovství baristů České republiky 2013 a já vám s potěšením mohu oznámit, že jsem vyhrál kategorii Coffee in Good Spirits (tedy káva s alkoholem, dále CiGS).

Celkem byly vyhlášeny tři kategorie. Barista roku byl rozdělen na dvě kola (semifinále, ze kterého šest nejlepších postoupilo do finále), soutěžící měli 15 minut na přípravu, 15 minut na samotnou prezentaci a 15 minut na úklid. Kategorie Latté Art spočívá v tom, že soutěžící donese fotky svých latté obrázků a pak se je v časovém limitu snaží co nejlépe napodobit. V kategorii CiGS byla předepsaná irská káva a libovolný nápoj obsahující kávu a alkohol, soutěžící má 5 minut na přípravu a 8 minut na prezentaci.

Barista roku měl letos velmi vysokou úroveň, více si můžete přečíst třeba tady. Já napíšu čistě o CiGS (což je trochu upozaděná kategorie, nejsou z ní ani fotky, ani videa, ani o ní nikdo nepíše). Už dřív jsem přemýšlel, že bych se Mistrovství baristů zúčastnil, ale v kategorii Brewers Cup (alternativní způsoby přípravy kávy). Brewers Cup ale (zatím) nebyl vyhlášen, takže po posledním Smackdownu jsem se rozhodl pro CiGS.

Rozhodl jsem se použít svoji Brazilskou kávu (dost lidí ji pochválilo, takže asi opravdu funguje) a přemýšlel jsem o druhém (studeném) nápoji. CiGS má totiž také dvě kola, v prvním se vaří teplý a studený nápoj, ve finále se vaří irská káva a libovolný nápoj a pořadatel národního kola může vybrat obě kola, nebo se rozhodnout jen pro jedno. Nakonec se soutěžilo podle pravidel finále, takže jsem začal trénovat irskou kávu.

Naše kategorie soutěžila jako poslední (dokonce i po finále Baristy roku) a já jsem šel na řadu jako poslední ze všech. Ale na místě jsem musel být už brzo ráno, abych si nastavil a vyzkoušel mlýnek. Takže si asi dokážete představit, jak jsem byl celý den nervózní (hodně). Nakonec nás v naší kategorii soutěžilo jen pět (místo přihlášených sedmi, dva soutěžící to vzdali ještě před soutěží). Za Brno tam byl ještě druhý Michal z Coffee Fusion (Michal Kocman soutěžil v Latté Artu), jinak pokud vím samí Pražáci.

Nejdřív jsem měl pět minut na přípravu. Ačkoliv při tréningu to šlo hladce, naostro jsem všechno nestihnul, takže jsem některé věci musel dělat při soutěžním čase. Po přípravě jsem čekal na příchod poroty. Očekával jsem, že v tu chvíli budu nejvíc nervózní, ale docela jsem se uklidnil a připravil se na vystoupení. I když to tak nevypadá, osm minut je strašně málo času, když chcete připravit dvě irské a dvě vlastní kávy. V senzorické porotě totiž sedí dva rozhodčí, takže nápoje se připravují po dvou. Dále soutěžícího kontroluje hlavní a technický rozhodčí, natáčí ho kamera (aby se obraz mohl promítat na plátno, aby ze soutěže něco měli i diváci) a pozoruje ho asi šedesát lidí v publiku. A člověk musí by měl mluvit anglicky. Takže celkem tlak, ale kupodivu jsem byl vyrovnanější než na Smackdownu. Mimochodem, rozhodčí byli skvělý, například World Barista Champion z roku 2009 Gwilym Davies nebo Petra Veselá.

Minulý rok jsem sledoval přenosy z World Barista Championship, takže jsem věděl, jak má vystoupení přibližně vypadat. Hodnotí se úplně všechno (samozřejmě chuť, vzhled nápoje, vystupování baristy, servis, technická stránka přípravy, hygiena, originalita). Barista by měl porotě vysvětlit, co od nápoje očekává a porota pak hodnotí, jak se mu toto očekávání povedlo naplnit. Začal jsem irskou kávou, použil jsem bio třtinový cukr, irskou whiskey Wild Geese Classic Blend, kávu Nicaragua Maracaturra Natural praženou v Doubleshotu (připravenou na hariu V60) a jemně našlehanou smetanu (v shakeru s ledem). (Mimochodem, dva soutěžící přešlehali smetanu, takže na irskou kávu dávali šlehačku, která tam nepatří. Takže jsem si na to dal pozor a ušlehal krásně jemný krém.) Můj koncept byl založený na modifikaci irské kávy. Rozhodčím jsem připravil klasickou irskou kávu a pak svoji novou verzi, která vypadá stejně stejně a pije se stejně (příjemný zážitek kdy člověk nejdříve ochutná studenou a sladkou smetanu a hned potom horkou kávu s alkoholem), ale chutná jinak.

Použil jsem domácí zázvorový sirup s medem a citronem, brazilskou pálenku z cukrové třtiny Cachaça, kávu Nicaragua Bourbon Natural (opět Doubleshot a V60) a jemně našlehanou smetanu. Pro rozhodčí jsem měl kartičky s doplňujícími informacemi o jednotlivých složkách nápoje. Prezentace se mi celkem povedla, řekl jsem většinu věcí, které jsem říct chtěl. Samotné vaření kávy také a i servis byl celkem fajn. Na všech čtyřech kávách se mi povedl krásně ostrý řez mezi smetanou a kávou. Přesáhnul jsem časový limit o 44 vteřin (takže jsem měl 22 trestných bodů, po dvou minutách navíc už je diskvalifikace, ale i tak jsem měl nejrychlejší čas). A nakonec jsem vyhrál. Přiznám se, že jsem nedřív cítil velkou úlevu a zodpovědnost, protože výhra v národním kole znamená postup na mistrovství světa. Ale postupně jsem z toho měl i radost.

Všem, kteří mě podporovali, bych touto cestou rád poděkoval. A že vás není málo!

A ještě jedna zatím neoficiální informace na závěr, pravděpodobně někdy v dubnu bude vyhlášeno i Mistrovství v kategoriích Brewers Cup a Cup Tasting, takže se tam určitě uvidíme.

6 komentářů:

  1. super report, pokud bude mistrovství i příští rok, rád bych se také zúčastnil sic jako divák

    OdpovědětVymazat
  2. Srdečně zdravím...
    Protože se nám Váš blog velmi líbí, rádi bychom Vám také přidali příspěvek - tentokrát o kávě z El Salvádoru. Poučíte mne o možnostech publikace a případného schvalování obsahu příspěvku?
    Děkuji,
    Dáša

    OdpovědětVymazat
  3. Chtěla bych se na něco zeptat (ano, vím, že je to trošku mimo téma. Ale chtěla bych vědět, jak asi velkou "zátěž" snese filtr fino, zkoušela jsem filtrovat způsobem, který se mi ve Vašem článku líbil, protože je levný (myslím ten se skleněnou konvicí). Stalo se mi ale, že když jsem kávu ve filtru zalila vodou, filtr se protrhnul a bylo po kávě, protože obsah se mi vysypal samozřejmě do konvice. Filtr byl už předtím vlhký, protože jsem ho proplachovala vodou. Proto bych se chtěla zeptat, kolik té vody by se tam mělo vždy nalít, případně jsestli jsem udělala chybu ještě někde jinde, aby se mi příště filtr neprotrhnul.
    Děkuji

    OdpovědětVymazat
  4. vlastně bych také chtěla vědět, kolik té kávy se má vlastně do filtru nasypat, protože když jsem to tenkrát zkoušela filtru alfix, který ale barvil a smrděl, tak nejdříve tekla tmavá káva, ale po nějaké době začala téct jen taková obarvená voda, světlá a ani mi to, co se vyfiltrovalo nestačilo na šálek pro mě, natož ještě kdybych chtěla dělat kávu pro víc osob. Je možné pak postupem času třeba nějak tu kávu přisypávat nebo je na to nějaký fígl, aby to nebyla jen obarvená voda a aby toho bylo hodně?

    OdpovědětVymazat
  5. Na kole trávím hodně času, v přírodě o poznání víc. Jsem zvyklá na výbornou italskou kávu, ale kdo má s sebou tahat tak velké přístroje do hor? Bohatě mi stačí filtrovaná káva. To mi připomíná, že musím koupit nové filtry do konvice. Já je kupuji zde

    OdpovědětVymazat
  6. Tohle mistroství si pamatuji. Do své kavárny jsem tam tenkrát sehnal přes jednoho obchodníka svoje první pákové kávovary, které u nás sloužily ještě nedávno. Až při korona pauze jsme je vyměnili, protože jim ta pauza asi příliš nesvědčila. Ale chtělo to už taky obnovit a modernizovat. :) Někdy se u nás v Chrudimi stavte, je to tady super! :)

    OdpovědětVymazat