Týden kávy s hořkou dochutí

Na Týden kávy Brno 2011, pořádaný občanským sdružením Kulturárium, jsem se dost těšil. Popravdě jsem toho nakonec moc nestihl. Zapojilo se několik desítek kaváren s různým programem. Někde byla káva za akční ceny, jinde měli připravený kulturní program, nebo kávové speciality. Na trhu pražíren se představilo pět českých pražíren (Doubleshot, La Bohéme Café, Caffé del Saggio, Henri a Yakima). Součástí programu bylo i několik přednášek a workshopů a velká kávová hra v ulicích Brna. Parádní akce až na jednu věc, ke které se dostanu na konci.

Nenechal jsem si ujít kávové speciality v Café Mitte. V úterý byla na mlýnku Costa Rica Herbazu, honey process pražená v britské pražírně Has Bean Coffee a ve čtvrtek Guatemala Tzampetey, bourbon, promytá, pražená v britské Square Mile Coffee. Obě kávy byly nabízeny jako espresso, cappuccino, cafe latte a do french pressu. Kazit si tyhle lahůdky mlékem jsem rozhodně nehodlal a vzhledem k tomu, že se jedná o jednodruhovou a výběrovou kávu, dal jsem si ji do french pressu. Obě byly vynikající, sladké a ovocné s jemnou aciditou. Ale když to srovnám s Etiopií Hunkute od Tima Wendelboea, norská pražírna jasně vede.

Zklamáním byla návštěva kavárny Gaviota v Moravské zemské knihovně. U páky měl být "hostující profesionální barista z Gaviota café lounge v Praze!" (opravdu to v programu bylo s ! a nechávám stranou, že profesionální barista by měl být v kavárně stále), takže jsem si objednal espresso a dostal jsem bazén. Těžko říct, jestli se spletla slečna, která objednávku přijala, nebo pan profesionální barista. Chuťově to naštěstí nebylo tak hrozné (čti dalo se to vypít). Přitom tam obvykle objem espressa dodržují. No nic.

A teď k tomu, co vyvolalo slušnou vlnu kontroverze a Týden kávy poněkud degradovalo. Kavárny mezi sebou totiž soutěžily. Hodnotili je členové Kávové komory České republiky a po zveřejnění výsledků dost pochybuju o jejich kompetencích ve vztahu ke kávě a ke kavárnám. Posuďte sami pořadí (bar na prvním místě?!). Jasně, jak se mi která kavárna líbí a jak mi které kafe chutná je do značné míry subjektivní. Taky chápu rozhodnutí nesvěřit hodnocení někomu z Brna. Ale se systémem hodnocení, který byl zveřejněn až po skončení Týdne kávy, prostě souhlasit nemůžu. V prvním kole byla kritéria vybrána dobře (odbornost baristy - espresso a cappuccino, pořádek, toalety, servis, dojem z návštěvy - doporučení přátelům). Podle bodů pak postoupilo 10 kaváren do finále. Tam mělo ale espresso a cappuccino váhu pouze 25 %, zatímco zbývajících 75 % záleželo na něčem, co členové poroty nazývají "drive". V diskuzi na facebookové stránce Týdne kávy se to pan Michal Štrudl snažil vysvětlit, ale moc se mu nejen podle mě nedařilo.

V Rotor baru, který se v soutěži umístil na prvním místě, jsem ještě nebyl, ale po Týdnu kávy se tam samozřejmě chystám (stejně jako do dalších zatím nenavštívených podniků, které se umístili v první desítce). V první desítce mi velmi citelně chybí Café Mitte a Coffee fusion, kde se pečlivě zabývají výběrovou kávou. Doufejme, že se uskuteční i Týden kávy Brno 2012, ale že organizátoři přehodnotí systém soutěže kaváren.